Zimní automobilová sezóna začíná. Musí řidiči přezouvat na zimáky?

|

Přechod na zimní sezónu, které právě kalendářně nastává, se týká i řidičů a hlavně jejich automobilů. Pneuservisy v současnosti prožívají zákaznicky nejexponovanější období, vrcholí doba přezouvání z letních na zimní gumy. Mají vlastně řidiči zákonnou povinnost přezouvat pneumatiky? A jaký vliv může mít v případě nehody nepřezutí na pojistné plnění?

Existují tři nejčastější typy pneumatik – letní, zimní a celoroční, které se mezi sebou liší hned v několika atributech. Zatímco letní pneumatiky se vyznačují vysokou tvrdostí k dosažení vyšší odolnosti a lepších jízdních vlastností na suché vozovce, zimní pneumatiky jsou mnohem měkčí. Směs, ze kterých jsou vyráběny, totiž obsahuje siliku pro přilnavost k vozovce při jízdě na sněhu a ledu. Letní pneumatiky jsou navrhovány pro jízdu ve vyšších teplotách, při kterých se narozdíl od zimních nedeformují a neměknou. Tím nejzásadnějším rozdílem mezi letní a zimní pneumatikou je vzorek pneumatiky, nebo-li dezén.  Letní pláště obsahují méně drážkování, dosahují tak lepší styčné plochy pro vyšší stabilitu na suchém asfaltu. Zimní pláště naopak mají výrazný vzorek, aby četné drážky odváděly vodu a zajišťovaly tak perfektní záběr na sněhu a ochranu před aquaplanningem. Obecně také platí, že pneumatiky s hlubším dezénem dosahují kratší brzdné dráhy. Na sněhu a v zimních podmínkách dosahují zimní pneumatiky oproti letním více než dvakrát kratší brzdnou dráhu, což je spolu s lepší akcelerací nejvýraznější vlastností zimních gum. A jak je mezi sebou rozeznat?  Kromě hloubky dezénu a výraznějšího vzorku nesou zimní pneumatiky na svém boku označení M+S, které v překladu znamená bláto a sníh, tedy povrch, pro které jsou přednostně určeny.

následujícím videu se podívejte na rozdílné jízdní vlastnosti letních a zimních pneumatik v zimních podmínkách.

Třetí kategorií pneumatik jsou celoroční pneumatiky. Ty už jsou dle svého názvu kompromisem mezi dvěma předešlými typy a mohou řidičům v mnohém ulehčit život na silnici. Zaprvé je už z logiky názvu mohou řidiči používat po celý rok, zadruhé je nesporně finančně úspornější mít jen jednu sadu pneumatik místo dvou. Kromě platby za přezutí pak odpadá i potřeba skladování druhého nepoužívaného typu pneumatik. Mají ale i nevýhody, které mnoho řidičů od jejich používání odradí. Jízdní vlastnosti celoročních pneumatik se nikdy nevyrovnají letním, ani zimním, a jejich nájezd je v porovnání s nimi mnohem kratší, což vám potvrdí v každém pneuservisu.

Je tedy přezouvání povinné?

Problematiku přechodu na zimní obutí poněkud nepřesvědčivě objasňuje §40a zákona 361/2000 Sb., který ukládá v povinnost mít na vozidle kategorie M nebo N zimní pneumatiky v období od 1. listopadu do 31. března a zároveň se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námrazy, nebo můžeme-li předpokládat, že se během jízdy může na vozovce vzhledem k povětrnostním podmínkám vyskytovat souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námrazy. Tento zákon upravuje i hloubku dezénu. U zimních je nejnižší hloubka stanovena na 4 milimetry, u letních dokonce 1,6 milimetru. U vozidel nad 3,5 t je minimální hloubka dezénu zimních pneumatik stanovena hranicí 6 mm. Jak si tedy výklad zákona vyložit?

Předně není bezpodmínečně nutné v období od 1. listopadu do 31. března automaticky přezouvat na zimní pláště, pokud v tomto období nebudete cestovat za nepříznivých meteorologických podmínek nebo do míst, kde se dají očekávat. Důvodem tohoto poněkud variabilního znění zákona jsou absurdní situace, které by mohly v případě striktního dodržování zákona nastat např. při silniční kontrole v první polovině listopadu nebo druhé polovině března, kdy v posledních letech teploměr ukazuje poměrně vysoké teploty a řidič by na suché vozovce používal letní pneumatiky. Policista by tak byl nucen ho pokutovat částkou ve výši až 2 000 Kč. Což je ostatně maximální výše pokuty, která může být řidiči udělena za jízdu na letních pneumatikách v období od 1. listopadu do 31. 3. v zimních podmínkách. Je tedy na uvážení každého řidiče, jestli se rozhodne pneumatiky přezouvat, či ne. Pro každodenní řidiče, řidiče z povolání a obyvatele výše položených oblastí by to však měla být samozřejmost.

Pozor na značku „Zimní výbava“

I na českých silnicích však existují oblasti, kde musí automobil jezdit na zimních pneumatikách i mimo legislativou vymezené rozmezí od počátku listopadu do konce března. Úseky, kde musíte bezpodmínečně použít zimní přezutí, označuje dopravní značka C 15a. Takových míst je v České republice více než sto.

Jak je to s povinnými zimními pneumatikami v okolních zemích?

Podívejme se nyní do zemí, kam se v zimě nejčastěji vydáváme za zimními radovánkami do horských středisek. Zákon upravující povinnost zimních pneumatik na českých komunikacích je naštěstí velmi podobný těm v okolních zemí a hovoří stejnou řečí. Řidiči v Německu a Rakousku mají taktéž povinnost přezout na zimní v případě zimních podmínek, nebo lze-li vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námrazy. Ještě benevolentnější jsou zákony v Itálii, kde povinnost obutí zimních pneumatik stanovují pouze dopravní značky pro období od 1. listopadu do 15. dubna. Výjimkou je oblast Val d'Aosta, kde musí mít vozidla zimní gumy nebo sněhové řetězy od 15. 10. do 15. 4. S těmi je ale maximální povolená rychlost na italských silnicích omezena na 50 km/h.

Švýcarské zákony povinnost zimního přezutí dokonce nijak neupravují, pouze doporučují, ale v případě dopravní nehody způsobené špatnými pneumatikami však hrozí řidiči vysoké pokuty. Nasazení sněhových řetězů opět upravují místní dopravní značky. Francouzské zákony o pozemních komunikacích se od těch švýcarských moc neliší, protože použití zimních pneumatik na vozovce pokryté ledem také jen doporučuje, stejně hovoří o nasazení sněhových řetězů. Slovenský zákon se od toho českého odlišuje jen v datu vymezenému k použití zimních pneu, a to v rozmezí od 15. listopadu do 31. března.1

Rady na závěr

Pneuservisy nyní zažívají příval aut, která ve velkém mění letní za zimní pneumatiky, proto doporučujeme nenechávat objednání a výměnu na poslední chvíli. S čím nemusíte nutně spěchat, je zpětná výměna zimních na letní vzhledem k proměnlivému počasí, kdy lze na přelomu zimy a jara jen těžko odhadovat předpověď. 

Jezdit na letních pneumatikách při zhoršených klimatických podmínkách je velký risk. V případě dopravních nehod v zimním období se pojišťovny více soustředí na stav pneumatik, který má na nehodu velký vliv, a mohou tak po zjištění nesprávného přezutí zkrátit či zcela odmítnout pojistné plnění. Ani na pohled obyčejná silniční kontrola, kdy se policistovi marně snažíte vysvětlit, že ráno byly silnice ještě suché, zatímco stojíte u krajnice v čerstvě napadlém sněhu, ze kterého se nemůžete rozjet, není nijak příjemná. V tu chvíli vám hrozí pokuta, zákaz pokračování v jízdě a právník nikde. Pro takový případ naštěstí existuje pojištění, které vám takového právníka zajistí. A samozřejmě klíčové je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které vyřeší finanční újmu, kterou způsobíte ostatním účastníkům nehody nebo havarijní pojištění, které řeší škodu na vašem vlastním vozidle. Ale mějte na paměti, že existují situace jako nevyhovující pneumatiky, kdy pojišťovna může pojistné plnění krátit nebo odmítnout. Pokud si nejste jisti správností volby pojištění vašeho vozu, obraťte se na naše poradce. Toho nejbližšího najdete zde.

1autoforum.cz

Přečtěte si také:

Sparschwein in das zum Vermögensaufbau eine Münze gesteckt wird

| OVB Allfinanz, a.s.

Nejčastější chyby při rozšiřování majetku

Rozšiřování majetku je velmi náročný proces, který v mnoha případech brzdí absence strategie a odborné pomoci. Investoři tak často opakují stále stejné chyby.

Frau in Küche mit Zettelwirtschaft und Computer

| OVB Allfinanz, a.s.

Ranní ptáče a spoření na penzi

Myslet na stáří již v mladém věku? Dělá to málokdo. Výhody včasného zabezpečení jsou přitom očividné.