ČNB ponechává sazby na stávající úrovni - komentář srpen 2025

Silná koruna za ČNB „jemně ladí měnovou politiku“ a umožňuje centrální bance tlumit inflační tlaky i při stabilních sazbách

Dle očekávání dnes bankovní rada ČNB ponechala 2T Repo sazbu beze změny na 3,50 %. Zasedání, které se konalo den před zveřejněním inflačních dat za červenec, nepřineslo překvapení. Poslední čísla inflace byla vyšší, než ČNB předpokládala (zvláště v oblasti služeb), a svižné oživení realitního trhu i celkové úvěrové aktivity skutečně nedává mnoho prostoru pro snížení sazeb. Z pohledu centrálních bankéřů by ekonomice možná slušelo i kosmetické zvýšení sazeb, protože inflace tažená vzhůru službami je primárně domácí problém, který není tolik ovlivněn zahraničím.

2T Repo sazba ale není jediným nástrojem v arzenálu ČNB. Měnový kurz nebo například kapitálové požadavky bank jsou také velmi efektivními nástroji, když centrální banka potřebuje nepřímo působit na ekonomiku.

Jak už ukázaly devizové intervence mezi listopadem 2013 a dubnem 2017, kdy se ČNB rozhodla nejít cestou záporných úrokových sazeb, ale ekonomiku ovlivňovala kurzovým závazkem, kurz koruny může ČNB pomoci ovlivňovat ekonomiku, aniž by musela prudce trhnout volantem měnové politiky. A to se děje i dnes. Silnější koruna tedy dělá za ČNB část měnové politiky, a to právě ono mírné ladění reálné výše úrokových sazeb na konci současného cyklu snižování sazeb. Poslední míle je, jak se často říká, ta nejnáročnější – a právě zde se nacházíme. Současné inflační tlaky jsou totiž pravděpodobně jen přechodného rázu a silná koruna, která zlevňuje dovoz a snižuje zisky nezajištěným exportérům, představuje pro ekonomiku obdobný efekt jako zvýšení sazeb o 60 bazických bodů (tj. 0,60 procentního bodu), což je konzistentní s tím, jak od začátku roku rostou výnosy českých státních dluhopisů podél celé křivky (nebo úrokové swapy, které jsou podkladem pro úrokové sazby hypotečních úvěrů).

Nezměněné sazby ČNB umožňují bankám udržet úročení spořicích účtů na stávající úrovni. Klienti by si však měli uvědomit, že i atraktivní sazba 3,50 % na spořicím účtu představuje po zdanění (15% srážková daň) reálně pouze 2,97 %. A při meziroční inflaci ve výši 2,9 % (červen 2024 – červen 2025) je skutečné zhodnocení prakticky nulové.

Nemluvě o tom, že nové vklady na spořicích účtech přijímaly banky v červnu v průměru pouze za 1,33 % p.a. Cesta ke zbohatnutí prostřednictvím spořicího účtu tak neexistuje — a bohužel ani cesta k udržení hodnoty peněz.

O autorovi:
Vojtěch Šmajer
analytik OVB Allfinanz