Každá chyba je velmi dobrý učitel
Golfista a klient OVB Allfinanz Lukáš Lizánek sbírá mistrovské tituly, za sebou má v letošní sezoně také hole in one. A před sebou velký cíl – hrát v roce 2011 v nejvyšší evropské golfové soutěži PGA European Tour. Povídali jsme si v jeho domovském Prague City Golf Clubu na Zbraslavi.
Text: Jana Bohutínská
Jaká byla vaše loňská sezona?
Myslím, že moje sezona byla úspěšná. Samozřejmě jsem navázal kontakty se spoustou lidí, kteří mi pomáhají v mém rozvoji, to je velké plus. Velmi dobře jsem sezonu zahájil, měl jsem sérii třech turnajů za sebou, které jsem vyhrál. Druhá polovina sezony byla už trošku slabší, ale s tím, že sám u sebe cítím obrovské zlepšení a věřím, že to byl spíše neúspěch pro úspěch. Protože každá chyba je velmi dobrý učitel.
V posledních letech vlastně pravidelně sbíráte mistrovské tituly. Navážete na to také v příští sezoně?
Z roku 2007 mám titul mistra republiky v jamkovce, z roku 2008 titul mistra republiky na rány a loni znova jamkovku. Na letošní rok mám určitě cíl mít oba dva tituly v jednom roce, zkusit to.
Jak jste se vlastně ke golfu dostal? Dočetla jsem se, že jste se původně věnoval judu a fotbalu.
Ano, jako kluk jsem dělal judo a fotbal zároveň. Ve 14 letech jsem se měl definitivně rozhodnout, co bych chtěl dělat. A protože mi v tu dobu šel lépe fotbal a na Zbraslavi, odkud pocházím, nebyl tak kvalitní klub juda (musel bych přestoupit do Prahy na Folimanku), začal jsem se věnovat jen fotbalu a juda jsem úplně nechal. Postoupil jsem do Viktorie Žižkov, kde jsem hrál dorosteneckou nejvyšší soutěž. Ke golfu jsem se dostal tak: nedaleko Zbraslavi v Klínci máme chalupu, Klínec je necelé dva kilometry od golfového klubu Líšnice. Chodil jsem se tam dívat a jako kluk také sbírat míčky. V tu dobu jsem golf zkusil, ale stále jsem hrál fotbal. Ale pak neklapl můj přestup do Dukly, takže mě odvedli na vojnu jako řidiče. Pak jsem se na golfovém veletrhu v Praze potkal s panem Gregorem, což byl jeden z majitelů firmy Intermedia, která v Česku rozjížděla obchod s golfovým sortimentem. Domluvili jsme se na spolupráci a od zimy 1999, kdy jsem k němu nastoupil, jsem začal znovu trénovat golf, který postupně začal dominovat nad fotbalem.
Kdy jste se rozhodl, že se golfu budete věnovat opravdu profesionálně?
Vlastně až s přestupem k profíkům. Necelých šest let jsem hrál jako amatér a k 1.1.2006 jsem přestoupil k profesionálům. Byl jsem svázaný s Prague City Golf Clubem na Zbraslavi, který tu pan Gregor otevřel, chtěl jsem učit děti. Udělal jsem si cvičitelský kurz. S přestupem k profesionálům jsem se golfu začal věnovat na plno, stále jsem učil, od rána do večera jsem byl na tréninku. Trénoval jsem jak sebe, tak klienty a začalo mě to víc a víc bavit.
I když teď patříte k naší golfové špičce, stále trénujete, pořádáte golfové kempy na Floridě... Je to běžné?
Není, podle mých zkušeností ze zahraničních soutěží, účastní se jich profesionálové playing PRO, hrající profesionálové. Ještě jsem se nepotkal s klukem, který by byl teaching PRO, učitel golfu a zároveň hrál takhle vysokou soutěž. Důvody jsou u mne dva: Mám klienty, kteří jsou se mnou od samého začátku a po tréninkové stránce jsou na mě zvyklí, také jde ale o finanční stránku. Nemám sponzory, takže mi to pomáhá k tomu, abych se mohl vůbec turnajů účastnit. Jiný příjem než učení vlastně nemám.
Zmínil jste finance... Jak jste se seznámil s OVB – byla to také náhoda?
Oslovila mě původně slečna Milatová, která už pro OVB nepracuje, a pro mne to bylo obrovské vysvobození. V té době jsem začal profesionální kariéru a měl jsem tím pádem strašně málo času na veškerý osobní život. Hledal jsem někoho, kdo by se mi kompletně staral o finance a vymyslel systém, jak bych měl mít všechno nastavené. Setkání s OVB byla skutečně obrovská náhoda.
Nyní je vaším finančním poradcem Peter Kováčik z ředitelství pana Křena?
Ano.
Jaké produkty jste využil? Potřebuje golfista třeba nějakou speciální pojistku?
Ano, tu jsme chtěli, ale bohužel neklapla. Mám dlouhodobé problémy se zády, takže jsme na to chtěli pojistku trochu napasovat, ale na to nám pojišťovna nepřistoupila. To byl jediný produkt, který neklapnul. Ale jinak si myslím, že jsme všechno nastavili kompletně tak, že vše funguje a také mohu dál podnikat. Rozjel jsem teď totiž firmu na clubfitting, což je kompletní servis kolem golfových holí, stavba holí na míru apod. Samozřejmě byly nějaké nejasnosti, ale to jde s dobou, s tím, jak se produkty mění.Vše funguje jak má, jsem spokojený
Takže využíváte celé portfolio služeb řekněme od pojistky po investice?
Úplně všechno.
Jste ve spolupráci aktivní, nebo spíše čekáte, co vám finanční poradce doporučí?
Je fakt, že o některých věcech se člověk dozví, tak se o ně zajímá. Některé věci si tedy třeba vyžádám sám. Ale v podstatě, jak už jsem řekl: bylo pro mne vysvobození, že takováto firma existuje, že tyto věci za mne vyřeší od A do Z, ať už je to pojištění nebo investice. Takže předpokládám, že mi finanční poradce nabídne, co by stálo za to. A když už mám finance navíc, proč je neinvestovat.
Je váš vztah k penězům obecně spíše konzervativní, tedy například raději spoříte pro budoucnost, nebo si myslíte, že se mají peníze točit?
Peníze mají být určitě v oběhu. U mě je to strašně jednoduché – profesionální tour je ve své podstatě o penězích, o finančním zajištění a zázemí. Když budu mít na sezonu určitou částku, objedu 30 turnajů a když ji mít nebudu, objedu jich jenom 15. To je pro mne strašně důležité. Kdybych peníze neměl, sedím doma a moje výkonnost jde dolů. Nebo bych musel změnit svou kariéru – třeba založit školu golfu. Všechno, co jsme s OVB nastavili, mi pomohlo jít dál.
Vraťme se ale k tréninku. Co vám učení profesně přináší?
Spousta trenérů tvrdí, že když začali učit, šla jejich výkonnost dolů, u mne šla nahoru. Ale učím maximálně 3 – 4 hodiny denně a zbytek času se věnuji sobě. A nikoho neberu v sezoně.
Trénujete, ale zároveň vy sám jste nikdy žádného trenéra neměl. I to je ne zcela běžná věc?
Jediný trenér, kterého jsem kdy měl, byl Karel Skopový na Líšnici. Učil nás půl roku jako tým. Jinak jediný trenér po celou dobu, kdy se golfu plně věnuji, je videoanalýza. Točím se na kameru a nahrávky studuji.
Spolupracujete s fyzioterapeutem a výživovým poradcem, ale také s mentálním trenérem. Co to obnáší? A je možné odhadnout, jaká část výkonu je závislá na fyzické kondici a v jaké míře hraje roli právě psychika?
Každý vrcholový sportovec, a nakonec i byznysmen, musí mít všechny tyto stránky zajištěné – ať je to terapeut, kondiční trenér, výživa nebo právě mentální trénink. V profesionální tour je hráč už tak technicky vybavený, že z 85 procent je to právě mentální nebo psychická stránka, co rozhoduje. Jak je člověk naladěný, jak zvládá určité situace. Golf je sport, a proto mě tak baví, kde během několika málo sekund projdu všemi emočními stavy. Hrál jsem fotbal, tam jsou dost hektičtí a výbušní kluci, maximálně jsem odešel s červenou kartou ze hřiště. Ale v golfu to tak nejde. Myslím, že konec sezony šel trochu dolů i proto, že jsme s Draganem, což je můj mentální trenér, dělali nějaké změny. A už teď se těším na novou sezonu, abych to tam všechno prodal.
Jste také ambasadorem značky Nike Golf v Česku – co to znamená?
U Nike jsem sledoval už začátky, kdy se firma začala do golfu prosazovat. Nike jsem nosil od dětství. Už jako kluk jsem měl Nike kopačky a pak bylo obrovským plus, když Nike Golf začala vyrábět i hole. Koupila nejlepší designery a konstruktéry. Nike miluju a i kdybych nebyl ambasadorem, asi bych u téhle značky zůstal, řekl bych, že teď už to ke mně patří.
Je golf stále sportem gentlemanů?
Určitě. Na profesionální tour jsme jedna velká parta. V soutěži samozřejmě hraje každý za sebe, ale potom jsou všichni kamarádi.
Jaké máte mimo golf koníčky, čemu se věnujete ve volném čase?
Věnuju se golfu (smích). Hodně mě baví fitko. Jsem odkojený na motorkách, můj táta jezdil motokros, a kdyby to jen trošku šlo, koupil bych si motorku. Ale vím, že by pak trpěl golf, protože jakmile si sednu na motorku, jsem schopný najezdit 3000 kilometrů přes zimu. A moje přítelkyně Martina skáče závodně parkur, takže mě baví jít se na ní podívat, případně jí při tréninku pomáhám s překážkami. To je relax.